Jaroslav a Pavel Samsonovi úspěšně složili senzorické zkoušky pro hodnocení vín podle platných směrnic Státní zemědělské potravinařské inspekce (SZPI) a stali se držiteli průkazu degustátora. Naše znalosti a dovednosti obhajujeme u odborné komise 1 x za dva roky

Poznej práci sklepmistra – řízená degustace ve sklepě.
Po dohodě, řízené degustace v jiných prostorách dle přání klienta.

1

Vzhled – seznámení s vínem
Zrakem posuzujeme čistotu, barvu a viskozitu vína. Víno by mělo být čiré, bez jakýchkoliv matných či zakalujících tónů. Barva vína vypovídá o jeho stáří, původu, odrůdě, způsobu zpracování a také o vyzrálosti hroznů. Sklenici držte za stopku nebo za patu, jedině tak objektivně posoudíte kvalitu daného vína.

2

Vůně – práce se sklenicí.
Předtím než si k vínu přivoníte, je potřeba sklenicí zakroužit. Tímto elegantním pohybem zajistíte provzdušnění vína, zvýšení koncentrace aromatických látek ve sklenici a také zjistíte na vnitřní straně sklenice viskozitu vína. Viskozita závisí zejména na obsahu extraktu vína, alkoholu a zbytkového cukru.

3

Vůně – přičichnutí.
Čich je možná nejdůležitějším smyslem při hodnocení vína. Při posuzování vůně je potřeba vsunout nos hluboko do sklenice. Jedním
silnějším nadechnutím zachyťte maximum aromatických látek a snažte se je identifikovat. Nejdůležitější je první dojem po nadechnutí, kdy máte čichové buňky nejcitlivější. Při častém přivonění dochází k snížení citlivosti vašich čichových receptorů. Každé víno má své typické aromatické látky, které jsou dány odrůdou, fermentací a zráním vína v sudu a lahvi.

4

Chuť – ochutnání.
Do úst si vezměte asi tolik vína, kolik by se vešlo na polévkovou lžíci a posuzujte jej dle několika hledisek. V chuti hodnotíme intenzitu
chuťového vjemu – bezprostředně poté, co se víno dostane do úst, čistotu chuti – přítomnost či nepřítomnost rušivých tónů, kvalitu chuti – obsah a harmonii příjemných a typických chutí vína a také dochuť – délku trvání chuťového vjemu po polknutí nebo vyplivnutí.

5

Chuť – technika.
Víno v ústech hezky poválejte po celém jazyku tak, aby se dostalo na všechny chuťové pohárky, tedy čtyři základní chuťové směry: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. Poté si můžete přisrknout trochu vzduchu, tím se uvolní další aromatické látky, které jsou vnímány i v nose. Doba, po kterou byste měli mít víno v ústech, je cca 10 sekund.

6

Chuť – závěr.
Po posouzení všech chuťových vjemů máte dvě možnosti co udělat s vínem v ústech. První možnost hojně využívána degustátory je, že ho
vyplivnete do nádoby pro tento účel stvořené, z důvodů koncentrace a profesionálního přístupu. Druhá možnost je polknut a vychutnávat si požitek z výborného vína až do konce. Po vyplivnutí či polknutí vína sledujeme dochuť a perzistenci. Chuťové pohárky můžete neutralizovat pramenitou vodou nebo bílým pečivem.